Jméno: Jan Herben
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Spisovatel, novinář a politik, který svou novinářskou činností velmi podporoval Tomáše Garriguea Masaryka. V literatuře je řazen k autorům ovlivněným venkovským realismem, v jeho díle se často setkáme s prostředím jižní Moravy.
Život
Jan Herben se narodil 7. května 1857 ve vesnici Brumovice u Hustopečí na jižní Moravě. Jeho otec byl hajným, z pěti sourozenců pouze se on a bratr Václav dožili dospělého věku. Vystudoval gymnázium v Brně a jeho rodiče chtěli, aby se stal knězem. On však odmítl a vystudoval historii, zeměpis a češtinu na univerzitě v Praze. Jeho velkým vzorem se zároveň stal Tomáš Garrigue Masaryk. Po ukončení studií se začal věnovat žurnalistice. Začal pracovat v redakci Národních listů a koncem roku 1886 založil vlastní časopis Čas, který podporoval politickou skupinu, která se soustředila právě kolem T. G. Masaryka. Na stránkách časopisu se tak například promýšlel program národního hnutí či v něm byly otiskovány úvahy o poslání malého českého národa a smyslu češství obecně.
Kromě politiky se ale Herbenův časopis Čas věnoval i literatuře, například jako první otiskl některé básně Petra Bezruče. Původně otiskl tři Bezručovy básně, konkrétně Den Palackého, Škaredý zjev a Jen jedenkrát. Vydání časopisu ale bylo zabaveno cenzurou, a ta rozhodla, že je možné otisknout pouze báseň Jen jedenkrát. Kromě Petra Bezruče pro literární svět objevil také Jana Karafiáta, pozdějšího autora Broučků. V roce 1915 bylo vydávání zastaveno a Jan Herben se vrátil zpět do redakce Národních listů, kde byl redaktorem satirické přílohy Nebojsa. V této příloze například otiskl slavnou báseň Karla Čapka věnovanou příjezdu Tomáše Garriguea Masaryka zpátky do Čech s názvem „Tomáše den požehnaný“. Po vzniku samostatného Československa se začal aktivněji zajímat o politiku, a byl dokonce senátorem za sociálně demokratickou stranu. Později působil jako redaktor Lidových novin. Zemřel v Praze 24. prosince roku 1936.
Dílo
Díla Jana Herbena jsou klasickou ukázkou realistické tvorby, usiluje v nich o pravdivost a objektivitu. Náměty často čerpal kronik a vyprávění místních lidí.
Do třetího i čtvrtého pokolení
Životním dílem je nedokončená románová kronika, která vycházela od roku 1892 až do roku 1937. Autor v tomto rozsáhlém díle sleduje vývoj na moravském venkově od osmdesátých let osmnáctého století, až do doby svého mládí. Původně chtěl zachytit vývoj slovácké vesnice až do své současnosti, tedy dvacátých let dvacátého století, neboť chtěl ukázat vývoj od zrušení roboty až po dobu, kdy vesnický lid získal možnost svobodného života i podnikání. V kronice ukazuje, tato doba nebyla ale spojena jen s pozitivními věcmi, ale také s mnoha problémy, rozvratem vesnické pospolitosti i rodin. Celý tento proces čtenář sleduje prostřednictvím popisu života čtyř generací selské rodiny Hrabců. Zároveň je v díle zachycen i vliv významných historických událostí na život a myšlení venkovského lidu na moravském Slovácku, detailně zachycen je tak například revoluční rok 1848. Nevšední název knihy souvisí s ústřední myšlenkou, a to, že děti vždy pykají za hříchy svých předků neboli že hříchy otců budou trestány do třetího i čtvrtého pokolení.
Hostišov
Drobné prózy, vzpomínky a črty, které jsou inspirované vesnicí Hostišov v jižních Čechách, kam Jan Herben jezdíval na letní pobyt.
Moravské obrázky
Soubor národopisných próz, který vyšel roku 1889 a je inspirovaný cestami Jana Herbena po jižní Moravě a zajímavými příběhy, které mu během cesty vyprávěli místní pamětníci.
Slovácké děti
Formálně i obsahově velmi nevšední kniha, ve které zaznamenal chování a rozhovory dětí na moravském Slovácku, vyšla poprvé roku 1890.
T. G. Masaryk
Kniha z roku 1919 věnovaná prvnímu československému prezidentovi, ve které zachytil některé své osobní vzpomínky na tohoto významného muže. Součástí knihy jsou ale i doslovné citace některých Masarykových projevů.
